Profesionální image žena manažerka

Quessantstké ovečky, mikro farma – moje další splněné přání.

25.09.2013 10:25

Roky jsem si přála, že až budou děti dospělé, budu mít u domku nejen zahradu, o kterou se budu starat, ale vedle psů i ovečky nebo kozy a slepice, takovou nenáročnou mikro farmu.


Letos v červnu jsem si toto přání splnila, po dlouhém surfování na Internetu, ptaní se lidí, kteří mají hospodářství se zvířaty, jsem si koupila miniovečky Quessantky, beránka a dvě ovečky. Plemeno původem z Francie, název Quessantské ovečky je prý zvoraný název nějakým Čechem, který je jako plemeno u nás omylem zapsal špatně, zamněnil O za Q. Ve Francii jsou to ovečky Ouessantské, zakrslé miniovečky, velikost pod kolena dospělého.

Byla jsem se nejprve podívat na farmu majitele, poučit se, co jim mám připravit za výběh a domek, chlívek a jakou péči potřebují. Quessantky jsou ideální pro lidi, jako jsem já, jsou naprosto samostatné, nemusí se k nim denně vstávat, žádné dojení, v zimě běhají venku i v minus 20°C, jsou mrazuodolné. Malé, milé sekačky na trávu, miniovečky pro radost. Viděla jsem mého šimlovaného beránka jen pár týdnů starého a pak mě farmář odvezl ještě k jejich známým, kde měli také stádečko, a tam jsem si rezervovala dvě holčičky, čerstvě narozené, týden a dva staré, černou a hnědou. Abych měla rodinku, kde budou moci mít jehňátka a nebudou se křížit příbuzní.

Zaregistrovala jsem se jako chovatel, protože nejsem člověk, který by si na jaře tyto ovečky koupil, nechal je pást na zahradě, a na podzim je zabil a snědl. Prý i tací jsou, ale já ne. Moje se staly členy naší rodiny dvounožců a čtyřnožců a dostaly jména, beránek Bart a ovečky Lisa a Maggie, podle Simpsonů. Nejsou tak hloupé, jak se o ovcích říká, ale nejsou tak chytré jako pes. Za půl roku nepřijdou na zavolání na určité jméno, pes to umí za den. Ale když zavolám jedno slovo, vědí, že jdu a něco nesu, to ke mě běží úprkem.

Doma jsem si nakreslila chlívek, zajela na pilu, kde mě už majitel i jeho parta chlapů znají, oni mi dovezli kostru chlívku a já jsem si udělala zbytek. Stavěla jsem přístřešek pro ovce poprvé, nejtěžší pro mě byla střecha, udělat krokve, prkna na to a pak jsem koupila desky Onduline, to jde střecha rychleji. Sloupky jsem chytla jen na krátké ocelové patky, zabetonované do země, míváme tu bouřky jako tornáda. Z hotového chlívku jsem měla stejnou radost, jako když jsem dostala firmy z průšvihu opět do růstu. Internet je skvělá věc, našla jsem si tam všechno, jak se to má dělat – "Děkuji vám truhláři a firmy" :-) a na zbytek jsem se poptala majitele pily. Teď vidím denně moje ovečky, jak si spokojeně běhají venku, pasou se, nebo si lehnou dovnitř. Postupně jim domeček ještě vylepšuji, naposledy jsem přeřízla vrátka napůl, mají teď letní větší větrání a zimní menší vchod, aby tam bylo tepleji.

Pozemek pro ovečky mám oplocený cca 600m2, protože jinak na zahradě běhají dva psi a ty k ovečkám nepouštím. Teriér a mix špice a vlčáka by ovečky uhonili a stresovali. Takhle na sebe koukají jen přes plot, očuchávají se čumáčky a je klid. Ovečkám jsem udělala na pozemku i dvě hromady jílu a kamení, aby to měly jako kopečky ve Francii, tam si kopýtky hrabou, často si udělají místečko, kde si pak lehnou a pozorují okolí. Ovečky mi i pomohly v tom, že teď obstarávají pozemek, který je tak hrbolatý, že se sekačkou sekat nedal a musela jsem tam jít jen s kosou. Teď se na něm pasou a já mám pokoj.

První den jsem ovečky večer zahnala do chlívku a na noc je zavřela, ale druhý den jsem běhala asi půl hodiny kolem chlívku a nemohla je dostat dovnitř. Když jsem tam nahnala jednu, tak na sebe začaly volat a ne, že by další dvě přiběhly do chlívku, ony byly venku a mekaly na tu v domku, ať jde ven, po chvíli jsem to vzdala, pustila tu jednu z domku ven, a zase jsme se honily kolem dokola. Nakonec jsem se naštvala, nechala jsem otevřená vrátka chlívku a šla jsem domů, ať si dělají, co chtějí. V noci jsem hůř spala, stále jsem si říkala, zda neuslyším, že se jim něco děje, třeba přijde liška z lesa.....a ta úleva ráno, když jsem vyběhla a vidím, jak se spokojeně pasou. Po pár dnech mých nervů jsem je už nechala a jsou stále venku, do chlívku si chodí, jak chtějí. Sousedovic malý kluk mně tuhle říkal, že mě viděli z okna, jak běhám neustále kolem chlívku a honím se s ovcemi, tak jsem zřejmě pobavila sousedy, proč ne :-)

Teď, když ke mně ovečky jdou na zavolání, zavřu někdy psy do kotce a ovečky pustím i na zahradu mimo jejich výběh. Rády tam spasou čerstvé bodláky, trávu, najdou tam dobroty, které u nich v ohradě třeba teď nerostou. Musím je ale hlídat, aby mi nevlezly do záhonů, rády tam vběhnou. Pak je zase zavolám, nalákám na suchý chleba a ony se vrátí do ohrady.

Nejsem expert, ale chovatel amatér, a tak tu napíši pár rad, které jsem i já dostala od zkušeného chovatele, nebo si časem sama vyzkoušela, budou se hodit těm, kteří s Quessantkami začínají.

- Ovečky potřebují dostatečný travnatý výběh, já mám cca 600m2.

- Přístřešek nebo chlívek, kam se mohou schovat před sluncem, deštěm zimou.

- Přístřešek jsem postavila na místě tak, aby z domku viděly na nás, na místo, kde se nejvíce vyskytují dvounožci a psy, jsou společenské, a moji psi se na ně také rádi dívají, když musí být někdy zavření ve své malé ohradě.

- Podlahu přístřešku jsem skopala do roviny a položila betonovou dlažbu, 30x30cm, je to skvělé na údržbu a neprovrtávají se nám tam pak ze země myši a krtci, kterých máme u lesa dost.

- Přístřešek jsem udělala jako 1+1, u vrátek je tzv. předsíň, kde si při dešti lehnou a dívají se ven a pak mají za přepážkou "ložnici", tam jim fouká nejméně, tam si leží, spí a odpočívají. V předsíni jsem si udělala nahoře regál na pytel sena, abych nemusela do vzdálené kůlny pro každou špetku.

- Přístřešek je vystlaný slámou, ale na začátku jsem jí neměla, ležely na seně. Sláma na zimu lépe izoluje, dávám jim tam cca 20cm vysokou vrstvu. U vystlané ložnice mám dané prkno, aby slámu nožkami nevytahaly moc ven.

- Přístřešek mám udělaný tak, aby jim z jedné strany, odkud u nás nejvíce fouká, nefičelo škvírami mezi prkny.

- Denně jim dávám i v létě trochu sena na přilepšenou, mají to rády vedle čerstvé trávy.

- Stále mají v chlívku v rohu kýbl s čerstvou vodou, pijí strašně málo, ale v létě v teple více.
- Mají tam i kostku lizu bez mědi, tu si olizují, jsou to pro ně sůl a vitamíny, koupila jsem jí přes Internet.

- Svůj pozemek si pěkně hnojí, jsou to hromádky černých hovínek, jako rozinky. Je to legrační, když kadí, vrtí ocáskem a rozinky se z nich sypou, chodí k nám malé děti od sousedů, smály se tomu také.
- Nemusíte je večer zahánět do domku, nechte jim jej otevřený, a ony si samy budou buď venku běhat, ležet nebo být uvnitř. Často se i v dešti v pohodě pasou venku.
- Dvakrát ročně po půl roce je odčervuji, dávám tabletu pod suchý kousek tvrdého chleba, pak to snědí jako nic. Kupuji u veterináře. Zkušený chovatel říkal, že tekutý lék na odčervení není moc dobrý, že jej ovečky vypění ven.
- Nečešu jim srst, nechávám je, jak jsou, před zimou jsou jako kuličky, narostly jim husté kožíšky. Mám je ostříhat jednou ročně před létem a dát pozor, že mají na krku "zvoneček".

- Ovečky jsou velmi přítulné, milé, i beránek, na zavolání přiběhnou, nebo jak jdu k jejich plotu už ke mně běží a volají méééé – ano Quessantky neříkají bééé, ale mééé :-)
- Suším jim doma plátky chleba cca 0,5 cm široké, někdy i rohlík a skoro každý den jim dám tak na 3 ovečky 1 krajíc chleba, lámu malé kousky a ovečky se u mě tlačí jedna přes druhou, milují tvrdý chleba. Zkoušela jsem jim dávat mrkev, jablko, ale nechtěly, otráveně ode mě odešly, že nemám chleba. Jen Lisa ochutnala trochu jablka, ostatní to vyplivly a šly se pást.
- Jak mě poučil chovatel, nedávám jim žádné další přilepšení, aby nebyly tlusté, aby měly ovečky holčičky snadné porody. Prý když jim někdo dává šrot a hodně pamlsků, můžou být pro ně porody i nebezpečné. Jinak prý porodí samy, bez problémů a o malé se pečlivě starají. Uvidím, pak opět napíši, jak to bylo.

- Celý rok si seču na zbytku zahrady část motorovou kosou a suším si seno pro ovečky na zimu, mám ho v pytlích v kůlně.
- Koupila jsem od zemědělců kolo slámy, ale netušila jsem, jak strašně moc slámy v tom je, mám schováno 20 plných pytlů a kolo vypadalo jako bych z něj nic neodebrala, zbytek jsem využila různě jinak, aby mi kolo nestálo na zahradě a nebylo jen úkrytem pro myši, kterých tu máme i tak dost.

- Kopýtka Quessantkám zatím neošetřuji, neměly dosud problém, že by se jim zachytil kamínek mezi dva prsty.
- Beránkovi postupně rostou rohy, teď, kdy je mu půl roku se začínají pomalu zatáčet dolů.

- Člověk si nemá prý beránka rozmazlit, aby pak nebyl drzý a netrkal. Můj beránek Bart byl nejpřítulnější ze všech 3 ovcí, a tak jsem ho i drbala na nose, pod uchem, měl to rád, nastavoval tvář i jsem si ho pochovala v náručí. Ale teď v srpnu jsem si u nich jednou sedla, on zacouval a chtěl se na mě rozběhnout a trknout, ale já to odhadla, viděla jsem jak sklonil hlavu, a jak ke mně běžel, srazila jsem ho na bok. Příště jsem si do ohrady vzala tenký klacík bambusu, a když to zkusil, zase ohnul hlavu a běžel ke mně, sekla jsem ho klacíkem dole přes nožky. Odteď je pokoj, už mě netrká, ale jinak ke mně běží pro chleba, na podrbání. Četla jsem, že když ho pokáráte, plácnete jemně po hlavě nebo zataháte za rohy, tak prý to bere jako hru, jako když se s dalším beránkem perou o holky, a tak jsem zvolila cestu šlehnout přes nožky. Jinak je náš beránek hrozně hodný a přítulný, smečku od začátku zatím vede hnědá ovečka Lisa, která je nejchytřejší, ale už jsem viděla beránka, jak trénuje klučičí skoky na holky a sem tam je i trkne.

p9204106_737_domek_ovce_590
Moje první dílo v životě. Přístřešek, chlívek pro ovečky. Kostru mi dovezli z pily, zbytek jsem udělala sama, dřevo jsem řezala pokoskou v garáži.

p6163839_737_590
Ovečky se po příjezdu v červnu 2013 rychle zabydlely.

p6163845_737_590
Zleva Lisa, pak beránek Bart a černá Maggie. Jsou zvídavé, vše si prohlédnou.

p8044016_737_590
Srpen 2013, Bartovi i ostatním narůstají kožíšky na zimu, jemu i rohy.

p8044026_737_590
Hnědá vůdkyně Lisa a její kamarádka Maggie, srpen 2013.

p9204111_737_beranek_quessantska_ovce_590
Září 2013 - Bartovi se začínají zatáčet rohy a všichni už mají husté a hebké kožíšky, jsou jak kuličky.

p9204114_quessantske_ovce_590
Maggie u vylepšeného, zmenšeného, zimního  vchodu do ovčího domku 1+1.


Autor: Jana Yahoda
Přečteno: 7745x Komentářů: 4

Líbil se vám článek? Dejte o něm vědět ostatním!

Přidejte svůj komentář k článku - váš názor nás zajímá

 
Dobrý den,právě jsem si přečtl Váš článek o miniovečkách a velmi se mi líbí jak jste šikovná.Doma jsme se také rozhodli pro tyto malé krasavice, protože jsou velice nenáročné a hrozně miloučké.Máme zamluveny dvě holčičky a tak doufám ,že to vyjde a vypadá to,že k nim přibude asi i kluk. Zdraví Miloslav
Milslav 22.05.2015 10:24
Dobrý den, určitě jste zvolili dobře, přeji ať se Vám chov daří a užijete si s nimi hodně radosti. Beránka už asi máte, já nabízím teď dva na prodej, jeden bude světlejší po tátovi a druhý asi karamelový po mamce.
Jana Y. 11.06.2015 12:11
Dobrý den, děkuji za povzbuzení. Rozhodla jsem se prodat dům a založit kozí farmu, tedy minifarmu. Příbuzní a kamarádky si klepou na čelo, že jsem se zbláznila. Já zatím odolávám. Zatím je všechno jenom na papíře, ale věřím, že to zvládnu. Sny se mají plnit. Ještě jednou díky a přeji vám i vaší smečce a stádečku hodně krásných chvil.
Jitka 12.07.2017 17:07
Dobry den Jitko - ano, sny se maji plnit - aspon ja podle toho ziju :-). Na svete jsme jen jednou, a cas leti jako splaseny. Kdyztak se pak ozvete, az budete mit minifarmu. Preji Vam at si svuj sen splnite a z farmy at mate radost Vy i Vase zviratka :-) I moji nejblizsi se divili, ze chci odejit z Prahy nekam do lesa, ale znali me, ze kdyz si neco umanu, udelam to.
Jana Yahoda 12.07.2017 18:36

Pozvánky

Zajímave weby
Jana Yahoda Osobni manazerske poradenstvi a koucink pro podnikatele a top manazery OnlinE manazerske dovednosti pro podnikatele a top manazery od Jana Yahoda